Do vysočinské krajiny se vrhneme skrze pohybové a spontánní hry, díky nimž se naladíme na sebe navzájem i na náš vztah ke krajině. Ve skupinkách se zkusíme vnořit do vybraných krajinářských děl a představit si příběhy, které se v takových místech mohly odehrát, zkusíme se naladit na krajiny všemi smysly. Naše bytí v krajině nakonec rozvineme i skrze malbu, kde se pokusíme domalovat části obrazů – ať už realisticky, jak by to udělala většina vystavených autorů, nebo zcela fantazijně podle našich představ.