Nikoho nezajímá, co cítíš. Nikoho nezajímá, co chceš. Nikoho nezajímá, co tě štve. A uvnitř roste křik. Mám právo cítit hněv! Zničit. Zadupat. Rozsápat. Zabít. Zabít ten pocit? Nenávidět? Nenávidět ostatní? Sebe? Proč? Někde uprostřed labyrintu číhá zuřící býk. Pojď se mu podívat do očí.

Autorská jevištní výpověď Petra Šmída (spoluautor textu, autor hudby a jediný interpret), první díl cyklu inspirovaného barokními sochami Ctností a Neřestí slavného Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu.

Inscenace zkoumá hněv především skrze osobní zkušenost. Emoci, která je společností tradičně odmítána a odsuzována, představuje jako neoddělitelnou součást každého z nás. Hněv je více než negativní emoce. Je to nástroj, který je třeba se naučit chápat a používat, aby přestal škodit a mohl pomáhat.

Tvůrci inscenace vycházejí z řady odborných materiálů na téma emocí a hněvu (kurzy psycholožky Radky Schillerové, mentorky Terezy Kantu Mužíkové, publikací a portálu Teorie typů psycholožky Šárky Mikové, podcastu Počítám do tří psycholožky Vlaďky Bartákové, práce Roberta Blye, Jaaka Pankseppa, Josepha LeDoux, Antónia Damásia, Lisy Feldman Barret či Gabora Matého). Ambicí inscenace je otevřít prostor, v němž mohou mladí lidé nahlížet hněv nikoli jako zakázanou či nebezpečnou emoci, ale jako významný zdroj sebepoznání a konstruktivní energie, a to prostřednictvím osobního zážitku, divadelního obrazu a následné reflexe.