Cílem programu je projít postupy designového myšlení tak, aby se účastníci naučili nejen navrhnout funkční věc, která bude dělat radost svému vlastníkovi, ale také nebude škodit dalším lidem a přírodě – a to již od svého vzniku po tu „životní fázi“, kdy se stane odpadem. Kromě běžných kreativních dovedností by tak měli být seznámeni s poznatky tzv. „produktové ekologie“ – vědy, která zkoumá a také navrhuje nové materiály, z nichž jsou předměty vyrobeny; vymýšlí, jak má vypadat samotná výroba, ale taky třeba doprava a prodej zákazníkům; plánuje, jak hotové věci zabalit, aby neztratily svou trvanlivost, ale zároveň je nebylo nutné balit do zbytečných vrstev plastů a podobně. Vývoj směřuje k tomu, aby všechny výrobky „dbaly na svou dobrou pověst“, což usměrňuje množství předpisů, kterých se výrobci musí držet. Spotřebitelům pak mohou tyto informace pomoci, aby se odpovědně rozhodovali při nakupování.

Věci, které v programu společně vymyslíme, mohou být v mnoha ohledech úplně jiné, než na co jsme si zvykli. Na začátku si zkusíme uvědomit, jak je naše myšlení těmito zvyky svázané. Soustředíme se na téma architektury a ukážeme si netradiční řešení, která se přesto stala skutečností. Postupným překonáváním hluboce zakořeněných vzorců myšlení se odpíchneme do světa fantazie, zkusíme přitom ale zůstat nohama na zemi. Lidské potřeby jsou realita, se kterou designér musí počítat, a teď musí navíc myslet i na zájmy přírody a prostředí obecně. Bude ho tato ohleduplnost svazovat? Mohou pak ještě vznikat věci krásné, po kterých budeme toužit a například o ně pečovat, aby nám co nejdéle vydržely? To jsou otázky, na které zkusíme odpovědět zajímavým návrhem. Chceme totiž dokázat, že každé omezení zároveň probouzí nové nápady, a že pokud chceme, můžeme budoucnost sami aktivně utvářet.